Spolek vydává nové reprinty historických map

Autor: Pavel Vonička
Jizersko-ještědský horský spolek v těchto dnech vydává dva reprinty historických map. Jedná se o Speciální Matouschkovu mapu Polomených hor z roku 1932 a Wünscheho mapu Saskočeského Švýcarska z roku 1906. Obě mapy budou pokřtěny v dobotu 25. listopadu 2017 ve 14.00 hodin na Prezidentské chatě v Jizerských horách.

Speciální Matouschkova mapa Polomených hor z roku 1932

„Jizersko-ještědský horský spolek v Liberci pokračuje touto mapou ve vydávání obdivuhodného kartografického díla Josefa Matouschka. Po předchozí Speciální mapě Ještědských a Jizerských hor z roku 1927 (2000, 2005, 2012) a vlastně poprvé vydané Nové speciální mapě Ještědských a Jizerských hor 1938 (2015), přistoupil nyní JJHS i k vydání reprintu mapy posledního rozlehlého území, kterému Josef Matouschek věnoval pozornost, a sice Polomeným horám. Mapu tohoto území v měřítku 1 : 40 000 vydal poprvé v roce 1932 tehdejší Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory pro své členy pod názvem Special-Karte vom Daubaer Bergland. Zeměpisný název Polomené hory není mezi turistickou veřejností příliš známý, přestože se údajně vyskytuje již v archivních dokladech z roku 1515. Do odborného povědomí jej nově zavedl v roce 1895 geolog Čestmír Zahálka. V německé mapové literatuře byl pro toto území nejčastěji používán název Daubaer Bergland, česky tedy Dubská pahorkatina, nazvaná podle města Dubá (Dauba). Starší německé turistické průvodce občas používaly i jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz), které mělo připomenout podobu tohoto atraktivního území s nedalekým Českosaským (resp. v Německu Saskočeským) Švýcarskem. Podle současného platného geografického členění Čech jsou Polomené hory začleněny jako okrsek do podcelku Dokeská pahorkatina a s ním do celku zvaného Ralská pahorkatina. Nejvyšší místem Polomených hor je Vlhošť (614 m n. m.). Jedná se o členité pískovcové území s četnými výstupy vyvřelých hornin, začleněné dnes z převážné části do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.“
Text o mapě a jejím tvůrci, z něhož je část uvedena výše, se nachází na zadní straně mapy a napsal jej Miloslav Nevrlý, německo-český slovníček místních názvů vytvořil Marek Řeháček. Obojí je doplněno reprodukcemi ilustrací Karla Vika, Oskara Schmidta a Oty Beneše. Vydání této mapy podpořil státní podnik Lesy České republiky.


Wünscheho mapa Saskočeského Švýcarska z roku 1906

„Mapa v měřítku 1 : 26 000, jež vyšla v Drážďanech v roce 1906 pod názvem Plan durch die Sächsisch-Böhmische Schweiz von Schandau nach Osten und Südosten, zobrazuje svou polovinou romantickou krajinu Českého Švýcarska. Proto tento reprint jistě potěší také českou laickou i odbornou veřejnost. Originálů mapy, vyhotovené metodou litografie, se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Skály jsou na mapě znázorněny tzv. areálovou metodou, kdy plochy skalních útvarů vyplňuje hnědý rastr a terén je vnímán plasticky. Bylo tak možno zachytit základní kostru krajiny s roklemi, oddělujícími jednotlivé skalní masivy. Autor mapy Ernst Wünsche byl s krajinou po obou stranách hranice dobře obeznámen – působil jako lesník ve Schmilce, malé osadě ležící při Labi jen dva kilometry na sever od Hřenska. V oblasti Saského Švýcarska působil tehdy Horský spolek (Gebirgsverein für die Sächsische Schweiz), který měl v jednotlivých obcích své sekce. Ernst Wünsche se stal druhým předsedou sekce ve Schmilce. V seznamech jejích členů se uvádí jako „pečovatel o ptactvo“ (Pfleger der Vogelwelt). Za tímto starodávným označením se skrývá ornitolog, o čemž svědčí řada jeho článků v dobovém tisku. Nadšení pro krajinu Saskočeského Švýcarska vysvítá také z jeho pečlivě vyhotovené mapy, zachycující velké množství pomístních jmen zejména ve spletitém terénu pískovcových roklí a skal. Méně členité krajině jižně a jihozápadně od říčky Kamenice je věnována jen okrajová pozornost. Podkladem pro zobrazení skalnatých revírů byly Ernstu Wünschovi zřejmě lesnické mapy. Proto jsou zde pečlivě zachyceny všechny lesní loučky, průseky s číslovanými mezníky a mezníky s ležatými křížky (Lachtern), z nichž některé můžeme v terénu dosud najít. Zato doutnající milíře, zakreslené černými tečkami, bychom dnes v lesích marně hledali. Kroužkem jsou označeny vyhlídky a místa s ozvěnou. Kuriozitou je zákres domečku při Cizinecké cestě (Fremdenweg) severozápadně od Pravčické brány, kde měl své stanoviště flašinetář (Leiermann). V době zhotovení mapy vedla z Děčína do Hřenska jen stezka pro pěší, vyznačená tečkovaně, a pokračování silnice od státní hranice do Saska bylo teprve projektováno. Stylizované mlýnské kolo při Labi u ústí Suché Kamenice značí mlýn Dürrkamnitzmühle. Ten však v době vydání mapy již neexistoval, neboť roku 1882 vyhořel. I přes drobné nedostatky je mapa Saskočeského Švýcarska cenným kartografickým dokladem, poskytujícím určitý obraz o vzhledu a využití krajiny před více než sto lety.“
Text o mapě a jejím tvůrci, z něhož je část uvedena výše, se nachází na zadní straně mapy a napsali jej Karel Stein a Cornelius Zippe. Doplněn je reprodukcemi dobových pohlednic ze sbírky Petra Kurtina.

Obě mapy vyšly v listopadu a jsou k dostání v místních knihkupectvích a informačních centrech včetně Liberce. Za zvýhodněnou cenu je můžete pořídit i na adrese horského spolku: Nerudovo náměstí 108/1, 460 01 Liberec 1, telefon +420 485 109 717.

 

pozvanka_krest_map.jpg

 


Související články

K tomuto článku není přiřazen žádný příbuzný článek!

Diskuze

Diskuze k článku Spolek vydává nové reprinty historických map
Počet příspěvků: 0, poslední příspěvek:
reklama


Novinky a aktuality

Úterý, 5. červen, 2018 | 17:50

Slavnosti slunovratu na Martinské stěně 2018

V sobotu dne 16. června 2018 se na místě bývalého lesního divadla u vyhlídk...

Více informací >>

Sobota, 21. duben, 2018 | 18:43

Jizersko-ještědský horský spolek opět uklízel PR Meandry Smědé

Již podvanácté uklízel v sobotu 21. dubna 2018 Jizersko-ještědský ...

Více informací >>

Úterý, 10. duben, 2018 | 08:37

Poslední rozloučení s Jiřím Mánkem

Ve středu 4. dubna 2018 proběhlo ve 14 hodin na Ještědu poslední rozloučení s Jiřím...

Více informací >>


Spolkové akce

Sobota, 1. září, 2018

po letech se opět objevíme na tradiční Sklářské slavnosti na Kristiánově, kde budeme provo...

Sobota, 15. září, 2018

Závody ve vynášení sudů piva na Ještě Termín závodu: Sobota 15. září 2018, start v 1...

Sobota, 20. říjen, 2018

Úklid odpadků a kopání tůní Liberec-Ruprechtice

Další akce

Výlety

Sobota, 22. září, 2018

Spolkový výlet na Oravu - 22.-30.9.2018

Sobota, 1. prosinec, 2018

Spolkový výlet do pivovaru - 1.12.2018

Další výlety