Louky pod Bukovcem představují nejbohatší botanickou lokalitu v CHKO Jizerské hory. Hojně se zde vyskytuje například upolín nejvyšší (Trollius altissimus), který se stal symbolem CHKO Jizerské hory. Vyskytují se zde i další vzácné druhy jako třeba kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) nebo pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Louky se kosí vždy po odkvětu význačných rostlin, aby se omezil rozvoj rostlin běžných a také aby se zabránilo zarůstání luk náletovými dřevinami. Na rozdíl od většiny luk na našem území, které vznikly lidským přičiněním, bezlesí v okolí Bukovce se zde vyskytovalo již před příchodem člověka. Odtud také pochází název louky u turistické cesty od parkoviště u Mořiny na Bukovec „Pralouka".
Ačkoliv byly uplynulé týdny deštivější než dříve, sucho je stále patrné. Posečená hmota sice proti loňskému roku na objemu narostla až čtyřnásobně, avšak stále je jí výrazně méně než v předchozích letech. Proti minulému roku bylo spatřeno i více žab a dalších plazů.
JJHS se nezabývá pouze loukami na Jizerce. Jako akreditovaný pozemkový spolek se stará ještě o zajímavé vachtoviště v Bílém potoce, kde se vyskytuje jedna z nejbohatších populací chráněné vachty trojlisté (Menyanthes trifolia).
Základní péče o luční ekosystémy spočívá v pravidelném kosení, monitorování výskytu zvláště chráněných druhů, zabránění všech aktivit, které by mohly znamenat potenciální ohrožení těchto biotopů, a naopak podpora aktivit směřujících k trvale udržitelnému hospodářskému využití daných pozemků.
Letošní sečení bylo realizováno v rámci programu rozvoje pozemkových spolků Českého svazu ochránců přírody s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí.
K tomuto článku není přiřazen žádný příbuzný článek!
Diskuze