Bylo předjaří roku 2011 a po zledovatělé cestě jsme od Liberce postupovali jen velmi pomalu. Na místě kde v srpnu roku 1968 vybudoval oddíl libereckých skautů drobnou studánku, zůstal do dnešních časů jen mohutný žulový blok se Skautskou lilií a pod ním na rozpadlé zídce dva hrnečky. Skomírající pramínek křišťálově čisté vody se co chvíli úplně zastavil, jakoby si zasteskl po čase, kdy skauting nebyl jen sdružování mladých lidí, ale i jakási forma protestu proti „bývalému režimu“. Možná právě ona srpnová okupace zavedla skauty do lesa nad strážním bukem, aby zde hrdě na kámen nad právě dokončenou studánkou umístili svou lilii. Když jsme od ní odcházeli, v čistém opojení zašlým kouzlem toho místa, začal se pomalu rodit návrh na jeho znovuobnovení. A tak když už pomalu končilo jaro sešli se zde členové Jizersko-ještědského horského spolku, ke společné práci. Vyčistili pramen a obestavěli ho drobnou kamennou zídkou, na ni pak umístili dřevěnou stříšku pro ochranu pramínku před nečistotou. Před studánku umístili dubový rošt, aby si každý kdo půjde kolem mohl nabrat hrneček té křišťálově čisté vody. Na celou obnovu dohlíželi Městské lesy Liberec a iniciátor tohohle bohulibého díla pan Jiří Bliml. Opravu studánky a kompletní rekonstrukci celého místa sponzorovala společnost Termizo.
