Od původního plánu putovat po Podkarpatské Rusi jsme ustoupili vzhledem ke stále napjaté situaci na Ukrajině. Určitě byl Banát dobrá volba, neboť je tam opravdu nádherně, je to kousek světa, kde jako by se zastavil čas. Kromě dalekých rozhledů a rozkvetlých luk, na nichž se pasou stáda krav, ovcí a koz jsme obdivovali naprosto perfektní češtinu, kterou tam hovoří naši krajané a také jejich vstřícnost a pohostinnost.
Ubytováni jsme byli ve vesnici Svatá Helena a to přímo v jejich chaloupkách. Měli jsme tak možnost poznat život na banátské vsi opravdu zblízka, od ranního cinkání zvonců na pastvu jdoucích zvířat až po jejich večerní návrat.
Při putování mezi českými vesničkami jsme zase potkávali koňské povozy naložené senem, jelikož byl právě senoseče čas.
Kromě Svaté Heleny jsme navštívili české vesničky Gernik, Rovensko a Eibenthal a také termální lázně Baile Herculane, které v době svého rozkvětu musely být opravdu skvostné, dnes to je však jen smutný pohled na již zcela zpustlé budovy, včetně kdysi významného nádraží, kde měl zastávku i slavný Orient Expres.
Velkým zážitkem pak bylo putování kaňonem řeky Nera, zdolat strmé srázy nad řekou, kde to místy silně klouzalo, byl opravdu adrenalinový zážitek.
Poslední den našeho pobytu před odjezdem domů jsme se rozdělili do dvou skupin, přičemž větší skupina odjela autobusem do vesničky České Selo v Srbsku, kde si prohlédla místní muzeum a dále pak k nedalekým jezerům za účelem koupání a ochutnání místních ryb.
Menší skupina se najatou dodávkou odebrala opět k řece Nera a opačným směrem od rumunské vesničky Saska Montana zdolala celý její kaňon až k vesničce Sopotu Nou, což se nám při prvním pokusu nepodařilo.
Prakticky každý večer jsme se sešli v místní hospůdce, několikrát i s hudební produkcí, za což děkujeme zejména Ferdyšovi a Pavlovi Voničkovi. Tomu patří také náš velký dík za perfektní organizaci celé akce a zároveň se omlouváme za pár našich drobných kázeňských prohřešků, ale jinak jsme byli v podstatě vzorný oddíl.
Návrat domů proběhl bez problémů s krátkou zastávkou v hlavním městě této oblasti v Temešváru a v neděli nad ránem jsme dorazili zpět do Liberce.
