Začátkem dubna vydal Jizersko-ještědský horský spolek svoji sedmnáctou ročenku, která je určena nejen členům spolku, ale všem zájemcům o Jizerské, Ještědské či Lužické hory a jejich podhůří. Na 224 stranách čtenáři najdou pestrou skladbu článků o historii i přírodních zajímavostech našeho kraje a také příspěvky z činnosti horského spolku. Větší část článků než obvykle je v Ročence JJHS 2018 věnována Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory k 50 letům její existence. Toto významné výročí připomíná ve svém úvodním článku Jiří Hušek, ředitel regionálního pracoviště AOPK Liberecko, který v něm shrnuje témata, které měla zásadní vliv na vývoj přírodního a krajinného prostředí CHKO během uplynulého padesátiletého období jejího trvání a kterými se i dnes její správci zabývají. Velice zajímavý je příspěvek Ivana Rouse, věnující se jednak dosud známým pseudokrasovým jeskyním, tzv. valhalám, v Jizerských horách, jednak popisuje podzemní prostory nově objevené. Martin Pudil nabízí čtenářům čtivé shrnutí výsledků kroužkování ptáků během týdenních podzimních odchytů na Jizerce. Kolektiv autorů (René Bělohradský, Markéta Kavková, Renata Tišerová, Petra Šternová, Michal Čtveráček) zpracoval velice pěkně historii i současný stav clam-gallasovských obor v Jizerských horách. Pátrání po historických hraničních kamenech na řece Jizeře popisuje ve svém příspěvku Josef Joe Kuna, zatímco Miroslav Jech pečlivě a podrobně zpracoval historii výroby papíru ve Ferdinandově. Poněkud zapomenutý Schillerův pomníček v Kateřinkách připomíná Vojtěch Mai a kartograf Jan Prášil popisuje tvorbu celé řady turistických map z našeho regionu včetně první česko-německé mapy Jizerských hor, na které se podíleli Otokar Simm a Jan Heinzl.
Barevná příloha v polovině ročenky tvoří pomyslnou hranici mezi Jizerskými horami a dalšími oblastmi a my se v „kamenném" článku Jakuba Šreka přesouváme na Ještědský hřbet. Autor se věnuje zajímavé hornině - červenému hodkovickému porfyru - historii jeho těžby, ale i použití této horniny na některých významných stavbách v okolí. Walter Künzel se ve svém příspěvku, který z němčiny přeložil a poznámkami opatřil Marek Řeháček, věnuje „královnám ještědských titschů", tedy dámám, které jsou držitelkami rekordů v počtu výstupů na Ještěd v období před 2. sv. válkou. M. Řeháček v následujícím článku se zdařilými ilustracemi Petra Ferdyše Poldy provádí čtenáře obcí Waltersdorf v severním podhůří Lužických hor s unikátními pískovcovými portály na zdejších domech. Rovněž pozvání na návštěvu hrobky rodů Kanitz-Kyaw v Hainewalde s úžasnou kamenickou výzdobou je velice lákavé. Pavel Vonička v krátkém příspěvku seznamuje čtenáře s invazním nepůvodním druhem ploštice - vroubenkou americkou, která dorazila už i na Liberecko.
Třetí „společenská" část ročenky je sestavena z několika příspěvků, psaných v poněkud odlehčeném stylu. O setkání u pramene Jizery při příležitosti 20. výročí jeho určení Stanislavem Zajícem píše Miloslav Nevrlý, zatímco P. Vonička připomíná 85. narozeniny čestných členů JJHS M. Nevrlého a Siegfrieda Weisse včetně výběru z bibliografie druhého z jubilantů. Následuje shrnutí spolkového zájezdu na Oravu z pera Zdeňka Hluštíka a výletu do pivovaru Klášter-Hradiště, které sepsal Michal Drobek Vinař. P. Vonička a Marek Sekyra již tradičně uvádějí výběr regionální literatury vydané v roce 2018.
Závěrečná část ročenky je věnována činnosti JJHS v roce 2018. Dočteme se zde o realizovaných projektech v ochraně přírody, o dětském spolkovém táboře v Lobendavě i o dalších oblastech spolkového života a dění.
Sedmnáctou ročenku je možné zakoupit nebo objednat u místních knihkupců či na adrese: Jizersko-ještědský horský spolek, Nerudovo nám. 108/1, 460 01 Liberec 1; e-mail: horskyspolek@volny.cz.
Každý člen JJHS, který má zaplaceny členské příspěvky na rok 2019, má nárok na 1 ks ročenky zdarma.
