Jizersko-ještědský horský spolek se nezaměřuje pouze na velké projekty revitalizací rašelinišť, ale snaží se tvořit také menší soustavy tůní, které vhodně doplňují mozaiku dostupných biotopů i pro ohrožené živočichy.
Novými soustavami tůní se tak mohou pyšnit v Machnínu nebo Starém Harcově. Zatímco v první jmenované lokalitě vznikla soustava několika větších tůní v malebném zalesněném údolí uprostřed luk, na druhém místě je dílo poněkud menší bohatém v bukovém lese. Obě místa spojovala vhodná místa pro vytvoření prostých zemních nádrží, patrná vlhkost naznačovala, že by se zde voda mohla udržet, následně zvolna vsakovat nebo vytvářet menší tůně, které mohou osídlit například ohrožení obojživelníci.
V západní části Liberce nastoupila na výpomoc s kopáním menší technika, která pomohla lépe a rychleji vyhloubit několik jam. Lidská síla pak byla zapojena hlavně do vytahání bez mála tří desítek pneumaik, které se v údolí z nepochopitelného důvodu vyskytovaly, a v tvorbě úkrytů pro obojživelníky. V severovýchodní části města pak přišla ke slovu pouze energie z řad členů a příznivců spolku, kteří rázem vykopali tři tůňky. V obou případech se po vydatných deštích všechny jámy zaplnily vodou, čímž se vytvořily nové biotopy pro vyšší diverzifikaci živočišných i rostlinných obyvatel prakticky v blízkosti zastavěné části města.
V těchto aktivitách bude Jizersko-ještědský horský spolek nadále pokračovat. V sušších obdobích bude každá zamokřená plocha jistě velmi cenná, v těch vlhčích zase pomůže velkou část vody zadržovat jako houba a vodu postupně pouštět dále.
